PREMIÉRA 30. září 2016 v Divadle v Celetné.

Muž lže ženě, žena muži, děti rodičům, rodiče dětem, podřízení nadřízeným, politici voličům, kněží farníkům, farníci svýmu Bohu. A jenom Bůh nikomu nelže, protože mu je u prdele, co si o něm kdo myslí.

„Žijeme do dna a doufáme v naplnění.“

Současná hra jednoho z předních ruských dramatiků o generaci, která se opila možnostmi natolik, že zapomněla na to, že po každé opilosti přichází vystřízlivění.

Které filmy jste dělal rád?

Mám rád Běžce, postapokalyptický film, který natočil Vít Karas. V den, kdy se měl v hlavním vysílacím čase vysílat, zemřela Fan Vavřincová, takže Běžci měli smůlu a šla Taková normální rodinka. Dávali je pak někdy k půlnoci.

Jak se vám hraje drama Tennessee Williamse na otevřené scéně?

Samozřejmě to klade určité nástrahy. Nemá to divadelní akustiku, a přece nás musí být slyšet. Začínáme hrát za denního světla, což taky není pro divadelní představení typické. Na druhou stranu je prostředí Letní scény divadla Ungelt překrásné. Věřím, že lidé budou rádi, že se na to přišli podívat. A hlavně je to dobrá hra.

Celý rozhovor zde: http://www.novinky.cz/zena/styl/378885-martin-hofmann-s-hereckymi-ambicemi-to-neprehanim.html

"Domluvit se s Martinem Hofmannem bylo zprvu lehce obtížné, neboť má v sobě velmi zakořeněnou nedůvěru v novináře a silné pochybnosti o smyslu poskytování rozhovorů. Jakmile se ale pro rozhovor rozhodl, byl tím nejzodpovědnějším dotazovaným, jakého jsem si mohla přát. Tento Cyrano, Stavrogin z Běsů či Exupéry z inscenace Život jako smršť si se mnou povídal velmi dlouho a k mému překvapení chvílemi kladl víc otázek on mně, nežli já jemu. A to bylo vlastně hezké. Měla jsem pocit, že si povídají dva lidé, kteří si nejsou lhostejní." Divadelní noviny

Celý rozhovor zde: http://www.divadelni-noviny.cz/martin-hofmann-po-nocich-uz-stavrogina-nepotkavam